Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj život

9. 2. 2006

Tak, jak jsem sliboval, píšu o svém životě. Jak se píše v tabulce, narodil jsem se v dubnu. Koncem dubna - už bylo teplo a mohli jsme ven. Narodil jsem se mamince Betyně a tatínkovi Filipovi. Měl jsem ještě 5 sourozenců. Sotva jsme se k mámě vešli. :-) Měli z nás radost. Pak si mě vzala moje současná panička. Jsem u ní moc rád. Vždycky mě hladí na bradě a dá mi nějakou dobrotu. Miluju hlazení a drbání. Klidně bych takhle vydržel celý den, někomu na klíně. (Ale můj močový měchýř by to jistě nevydržel...) Jinak jsem už měl manželku, teda ještě Obrazekji mám, jenom nežije se mnou. Je to nová spolubydlící mé maminky a jmenuje se Laura. Je stejně stará jako já. Majitelé Betyny (mojí maminky) si ji koupili po smrti Filipa (mého tatínka). S Laurou jsme spolu byli nějaký čas na konci předloňského léta a jí se 1.listopadu (to si přesně pamatuju) narodily dvě miminka - Veggy a Meggy. Laura je rezavo bílá a obě dcerky zrovna tak. Ale jak rostly, utlačovaly maminku i babičku Betynu a musely do zverimexu. To jsem smutný.... Ještě jsem je nikdy neviděl, jen na fotce.... Ale to snad nevadí. Byly určitě stejně hezké jako Laura, se kterou jsem se už taky dlouho neviděl, naposledy na jaře, když jsme byli s paničkou zase na nějaké akci. Ona mi vždycky sežene pěknou papírovou krabici, dá mi do ní hobliny, cestovní napáječku, trávu a nějakou zeleninu nebo ovoce a jdeme. To se mi moc líbí, protože na těchto akcích je většinou spousta morčat, nebo alespoň hodně jídla. Tahle akce byla od školy mojí paničky a pořádali ji pro malé děti. Každý přinesl své zvířátko, nebo nějakou soutěž a usadili se na trávníku. Je to oslava Země. Proto se ten den jmenuje Den Země. To mě moc bavilo, protože tam byla Betyna a kousek dál i Laura. Ale nenechávali nás samotné ..... kdo ví proč?! Laurinka by jistě chtěla ještě nějaké mladé! No ale když ne, tak ne! Nemám rád zimu. Nemůžu ven a k jídlu je jen seno! Žádná čerstvá travička, žádné proběhnutí venku! Prostě nuda. Aspoň že můžu běhat po domě. Ale to taky s dozorem. Prý: ,,Co kdybys rozkousal nějaké dráty? " nebo: ,,Co kdybys někam utek?" a nebo: ,,A co kdybys udělal loužičku na koberci?" .... a tak pořád dál. No nevím, za co mě mají?! Já jsem přece TAAAK čistotný! Jinak se s paničkou těšíme na jaro, protože bude zase teplíčko, spousta sluníčka a budeme chodit ke kamarádům a zase se setkám s Vildou a Edou. To jsou kamarádi a jejich majitelky se přátelí s mojí paničkou.