13.3.2006 - Vrátili jsme se
Tak já jsem si odfrčela na týden na hory. Konkrétně na Janovu horu ke koním... No a Kvída jsme s sebou nemohli vzít, protože je tam zima a ta cesta.... No musel na hlídání. Ukecala jsem sestru, aby mi ho hlídala v jejím bytě. To mi slíbila, ale nijak nadšená nebyla. Ona se ho totiž bojí. Když viděla jeho zoubky a drápky, zařekla se, že na něj nikdy nesáhne. Ale po dlouhém domlouvání že Kvído je naprosto neškodný a hodný se dala ukecat a pochovala si ho, občas pohladila. Ale pořád se ho bojí. Je prostě nepoučitelná! Ale je hodná že ho i přesto pohlídá. No Kvída jsme k ní odvezli a odjeli. Ke konci týdne se mi po Kvídovi začalo stýskat a těšila jsem se domů. Když Kvído uslyšel můj hlas, začal kvikat. To mě moc potěšilo! Když jsem si ho pochovala, přitulil se ke mně a byl evidentně rád...